Jedním z druhů betonové dlažby je zatravňovací dlažba (někdy se používá také pojem vegetační dlažba). Umísťuje se tam, kde chceme zachovat zelený ráz zahrady a přitom zpevnit nebo upravit plochy či příjezdové cesty. V tomto článku se dozvíte, jak při pokládce betonové zatravňovací dlažby postupovat.
Zatravňovací dlažba se hodí pro vytvoření stání pro automobil, vybudování pevného podkladu pro zahradní nábytek nebo zpevnění svahu s mírným sklonem. K přednostem zatravňovací dlažby patří jednoduchá pokládka a následně snadná údržba. Zatravňovací dlažba například elegantně propojuje příjezd do garáže s okolní zahradou. Může se aplikovat na malé i velké plochy. Vyrábí se v různých provedeních: máme zatravňovací dlažby betonové, plastové nebo z umělého kamene.
Mezi výhody zatravňovací dlažby patří:
Zatravňovací dlažba je jedním z druhů betonové dlažby. Není vhodná na místa, kde předpokládáme častý pohyb lidí. Problémy se zatravňovací dlažbou mohou mít osoby na invalidním vozíku, lidé opírající se o hůl nebo ženy nosící vysoké podpatky.
Pokládka zatravňovací dlažby se podobá pokládce betonové zámkové dažby. Některé kroky se však liší. Na obrázku je nakresleno schéma jednotlivých vrstev podloží pod betonovou zatravňovací dlažbou.
Podloží pod zatravňovací dlažbou
Pokládku zatravňovací dlažby začínáme vytyčením plochy, na kterou budeme umísťovat díly dlažby. Odebereme zeminu a uložíme ji na vhodném místě, protože ji budeme opět potřebovat (usazovat do jednotlivých položených dílů).
Hloubka výkopu závisí na propustnosti podloží a na plánovaném zatížení dlažby. Záleží tedy na tom, jestli vytváříme plochu pro zatížení chůzí nebo plochu pro zatížení pojezdem. Obvykle by hloubka výkopu měla být přibližně 30 cm při plánovaném zatížení dlažby pojezdem. V případě jílovitého podloží musíme kopat až do hloubky 40 cm.
Takto připravenou plochu upravíme do roviny pomocí vodováhy a důkladně zhutníme. Na tento podklad navezeme nosnou vrstvu štěrku s pískem (20–30 cm). Opět ji zhutníme a zarovnáme.
Dalším krokem může být položení geotextilie, která zpevňuje podloží a zabraňuje růstu plevele.
Na plochu dále vysypeme směs štěrkopísku s kompostem. Výška této vrstvy by měla být přibližně 4 cm. Vrstvu vyrovnáme latí.
Poté na plochu klademe díly zatravňovací dlažby. Pokud máme v plánu, že bude dlažba zatížená pojezdem, umísťujeme ji kolmo ke směru jízdy. U dílů se zámkem si musíme všímat orientačních značek, kterými je určen správný směr kladení.
Zatravňovací panely dále vyplňujeme zeminou. Vnitřní prostor dlaždic však nevyplňujeme zeminou až k hornímu okraji, aby mohla tráva růst, aniž bychom poškodili rostliny jízdou přes panely. Zeminu osejeme travním semenem a poté povrch zasypeme tenkou vrstvou písku.
Zhutnit: Hutnění je technologie, kterou se mechanicky zvyšuje hustota materiálu. Hutnění zlepšuje stabilitu, omezuje propustnost vody, zamezuje se jím sesedání, zvyšuje únosnost materiálu a předchází poškození mrazem. Zhutňují se podkladní vrstvy před položením dlažby. Obvykle se pro zhutnění používají vibrační desky.
Plochu, kde je položená zatravňovací dlažba, musíme zalévat, sekat a případně dosívat travním semenem. Zatravňovací dlaždice nevyžadují přílišnou údržbu. Problémy mohou způsobit pyly nebo spadané mokré listí (způsobují změnu zabarvení), případně ulpělé motoristické oleje (způsobují chemické skvrny). O různých způsobech čištění dlažeb se dočtete v článku Čištění dlažby.
Autor: Stavebninyokolo.cz